FALCO forever in Dresden
FALCO forever in Dresden
Tuhle Falcoakci jsem naplánoval spolu s přáteli přímo z města Dresden, kteří mi k události „FALCO forever: ROCK ME AMADEUS“ zjistili i ty nejpodrobnější informace. Z počátku to ale nevypadalo dobře, nikde po městě žádné plakáty nevisely, až se zdálo, že se nic konat nebude, protože informace o této události se objevila jen na jedné internetové stránce. Nakonec ale vše dobře dopadlo a mohli jsme společně prožít super představení. Po několika měsících mejlování jsme se také konečně při této příležitosti setkali osobně. Počáteční informace o akci byly následující:
„ROCK ME AMADEUS“ - FALCO forever DEUTSCHLANDPREMIERE
Termin: Samstag, 23. August 2003
Ort: Open Air-Bühne vor der Semperoper Dresden (anläßlich des Stadtfests Dresden),
Theaterplatz, Dresden
Beginn: 20:00 Uhr
Ende: 0:00 Uhr
Hlavní postavou celé akce byl Michael Patrick Simoner, jeden z Falcových imitátorů, který dle mne patří k té lepší části z nich. Představení se konalo v rámci městských slavností města Dresden v sobotu 23.08.2003 od 20:00, tudíž se na tohle velkolepé vystoupení neplatil žádný vstup. Také proto, že se jednalo o premiéru jeho vystoupení, které se má později konat jako již jeho zpoplatněná tour. A o to víc prostředků zbylo na shánění Falcomateriálů ve městě. Ale pěkně od začátku.
Cesta vlakem
Jak jsem již psal, pozvánka přišla od mých přátel z Německa a podobnou akci jsem si nemohl nechat ujít! Dresden je navíc město, ve kterém jsem byl před touto Falcoakcí jen jednou. Cesta vlakem vypadala, že bude dlouhá a úmorná, proto jsem se z pátku na sobotu řádně vyspal.
Krásné sobotní dopoledne mi pokazila obsluha mezinárodní pokladny na nádraží, která moc nevěděla, jak má jízdenku do zahraničí vystavit a trvalo jí to nebývale dlouho, že mi málem ujel vlak do Prahy. Poučení první: jízdenku nach Dresden si příště zakoupím až v Praze ;-)
Po příjezdu do Prahy mě čekal na cestě nach Dresden luxusní vlak kategorie EuroCity (EC), tedy vlak vyšší kvality. Nádherné vagóny DB byly pro mě obrovským luxusem, protože do té doby jsem lepšími vlaky příliš nejezdil a na našich tratích se pořádně rozšířily až v letech následujících. Ale jak známo, v Německu byli vždy o skok napřed. Užil jsem si příjemný pobyt v pohodlném kupé, čistý splachovací záchod (pro Čecha jaký div ve vlaku!) a několik natěšených cestovních hodin. Nakonec mě ani nemrzelo, že jsem Českým drahám včetně příplatku za EC vypláznul za zpáteční jízdenku téměř 1100 korun.
Jak jsem se od průvodčího ve vlaku EC s honosným názvem Porta Bohemica dozvěděl, při cestě vlakem do zahraničí se tento poplatek neplatí, že platí jen pro vnitrostátní přepravu, ať si to pak v Praze na nádraží nechám vrátit. Ihned jsem si vybavil tu nánu ráno na pokladně a vykopal válečnou sekyru ;-) Poučení druhé: vždy je třeba znát situaci, okolnosti a podmínky čehokoli, co se vás týká, a to lépe než osoba tím pověřená. Od této příhody jsem se začal o leccos do podrobností zajímat a už jsem schopen poučit nejen zaměstnance ČD ;-)
Setkání s německými přáteli
Sekyru naštěstí neměla Porta Bohemica po příjezdu na Dresden Hauptbahnhof, pravidelný příjezd 16:03. Na nádraží jsem se konečně osobně seznámil s německým párem, ihned jsme se poznali podle oblečení. Já měl tričko F@lco – A Cyber Show, tehdy mé jediné Falcotričko, německá kamarádka měla triko s potiskem, kde měla Falca mladého, nádherně se smějícího.
Po úvodním popovídání jsem jim předal nějaké fotky Falcova hrobu ve Vídni. Tyhle fotky si moc přáli, protože ještě nikdy ve Vídni nebyli, tudíž jsme byli přes mejl domluveni, že jim je přivezu. Na oplátku se mi stali průvodci ve městě. Snažil jsem se, abych si zapamatoval cestu z nádraží na náměstí, protože na ranní vlak už půjdu sám a nebylo by dobré, kdybych se ve městě zatoulal a vlak mi ujel…
Falcokořist v obchodě, DVD FMA!
Navštívili jsme několik obchodních domů, ale šťastný byl jenom jeden, Saturn. Právě tam jsem spatřil DVD Falco meets Amadeus. Do mé Falcosbírky tak mohlo přibýt druhé originální DVD s Falcotematikou. DVD stálo dost, 25 eur, ale na otázku mých hostitelů „Hast du soviel Geld?“ jsem Falcovým stylem odpověděl: „Ich bin bereit.“ A opravdu jsem byl!
Dodnes té investice do FMA nelituju, je to kvalitně napsaný muzikál odehraný v nádherných kostýmech s výtečným Axelem Herrigem v hlavní roli Falca. Tehdy jsem ještě nevěděl, že za rok a půl budu tento muzikál prožívat naživo ve Vídni. Ale o tom zase někdy příště ;-) Také jsem se dozvěděl, co znamená reklamní slogan „Geiz ist geil“.
Chvilky před show FALCO forever: ROCK ME AMADEUS
Po úspěšném lovu v obchodě jsem vyrazil fotit krásy města. Lodě na řece, v dálce zámek, nějaká ta kostelní věž. To všechno zachytil můj kamarád Kodak. Samozřejmě jsem dával pozor, aby mi na filmu zbylo dost snímků na Simonerovo vystoupení.
Pohled na řeku
Na místě jsme byli opravdu brzy, ale jak říkám, to je vždy třeba, abychom získali ta nejlepší místa v předních řadách. Na pódiu byla z obrazovek sestavena velká stěna, na které svítilo:
Premiere der Show
FALCO
forever
ROCK ME AMADEUS
Beginn ca. 20:30
Chvíli jsem pokukoval po okolí, kde v rámci městských slavností někteří odvážlivci zkoušeli bungee jumping. Z dálky na mě mí přátelé a průvodci v jednom křičeli něco o focení, protože tam ale bylo dost hlučno a byli daleko, úplně jsem jim nerozuměl. Když jsem k nim přišel, začali jsme se spolu fotit před pódiem, pak ještě s jedním týpkem, o kterém jsem si myslel, že je to nějaký jejich další kamarád. Když jsem se po focení zeptal, kdo to vlastně je, odpověděli mi, že to byl přece Falcův imitátor M. P. Simoner. Byl jsem nějaký roztěkaný a ani jsem ho nepoznal :-D Při již soustředěnějším pohledu mi ale bylo vše jasné. Fotky máme pěkné ;-)
Pak už jsme si stoupli do přední řady před pódium a čekali na začátek. Nejprve se samozřejmě všichni vystupující rozehrávali a rozezpívávali, tedy kapela, Simoner i pěkné zpěvačky ;-)
Slečna - příprava
Po levici jsem měl jednu dívku, která byla tak důkladně a do černa zmalovaná a nalakovaná, až jsem se jí v první chvíli lekl. Pak jsem se ale uklidnil ;-), byla fajn a dokonce jsme se domlouvali, že si navzájem pošleme nějaké fotky z koncertu.
Simonerova show začíná
Na náměstí se sešlo tolik lidí, že si ani netroufám odhadovat, kolik jich tam přišlo! Koncert začal asi s půlhodinovým zpožděním, ale asi hlavně právě proto všichni poskakovali, zpívali, křičeli, fotili… Báječná atmosféra. Já jsem se rozpumpoval při Vienna Calling, to byla opravdu jízda… Nechyběly Falcovy největší hity, ale ani songy z let posledních.
Pěkné slečny zpívaly Naked, na pásku měly stručný – ale výstižný – nápis SEX. Pánská část publika marně čekala na Nakedshow ve stylu Falcova klipu, pánové se museli spokojit jen s odhaleným bříškem. Ani na konci písničky se pánové nadstandardu nedočkali. Ani ty SEX-pásky si nesundaly, tudíž považuji song Naked ze strany protagonistů za odfláknutý ;-)
Naked slečny
Simoner předváděl Falca kvalitně. Procítěně zazpíval třeba The Sound of Musik či Emotional.
Simonerova škola kouzel
Simoner - Emotional
Na pódiu se objevila i dívka Jeanny.
Simoner a Jeanny
Nemohl chybět ani legendární song Out of the Dark. Stejně jako při Falcových vystoupeních došlo také na výměnu oblečení.
Simoner - Out of the Dark
Simoner často zapojuje při koncertech do svých aktivit také publikum – a stalo se tak i tento úchvatný večer. Během koncertu jsem nafotil několik skvělých obrázků. Jak by taky ne, když jsme stáli přímo pod pódiem ;-)
Chvilky po koncertě, čekání na ranní vlak
Po koncertě se mí Falcopřátelé odebrali domů a já se vydal na důkladný průzkum městských slavností. I ve tmě skákali odvážlivci bungee jumping, hrála hudba, lidé nakupovali… Byla krásná teplá srpnová noc. Když už se zábava chýlila ke konci, šel jsem si chvíli sednout na lavičku. Dlouhou chvíli jsem si krátil vzpomínáním na pěknou Simonerovu show a také psaním z mobilu do rodné vlasti ;-)
Hluboko po půlnoci se o slovo přihlásila také únava, a tak jsem si lehnul na jednu pěkně širokou dřevěnou lavičku poblíž jedné autobusové zastávky. Zrovna šla okolo skupinka podnapilých týpků ze slavností a měli řeči v tom smyslu, že jsem na tom hůř než oni a smáli se. Ale co, hádat se s nimi nebudu, s opilými to stejně většinou nemá smysl. Navíc se na rozdíl ode mě brzo natáhnou do postele, já musím čekat až do šesti do rána na vlak do Prahy. Snad jsem tam i chvílemi klimbal, pak už mě ale povalování nebavilo a vypravil jsem se hledat cestu zpět na nádraží.
Z počátku jsem chvíli tápal, ale nakonec jsem vyvolenou ulici našel včas a do časného rána ji několikrát prošel, až jsem si zapamatoval, jaké obchody kde přesně jsou. Když se svítilo v pekařství a zaměstnanci doplňovali dobroty, bylo jasné, že ráno se konečně blíží.
Jakmile byla otevřena nádražní hala, přesunul jsem se do ní a pospával na lavičce. Zanedlouho už jsem mohl nastoupit do vlaku a vydat se zpět domů.
Cesta domů a závěrečné zhodnocení Falcovýletu nach Dresden
Ve vlaku jsem opět odpočíval, v Praze jsem si došel vyřídit navrácení EC příplatku. Tam ale odmítli vrátit částku celou, čili jak to tak bývá, za blbost a nekvalifikovanost odpovědných lidí pykají ostatní, ti nevinní. Samozřejmě ani tak nešlo o žádnou závratnou sumu, ale spíše o proces fungování, který bývá značně neuspokojivý.
Výlet nach Dresden se mimořádně vydařil. Konečně jsem poznal osobně své Falcopřátele z Německa, koupil další kousek do Falcosbírky, podrobně poznal další neznámé město a na závěr to nejlepší, prožil parádní Simonerův koncert ve stylu Falca!
Už teď se těším na další Falcovýlet, na další FALCO FAN MEETING! Do té doby, třeba i s vámi, na Falcanou ;-)
