Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Falkenflug mezi hardcore Falcofanoušky ve Vídni, Part II

22. 2. 2009

Falkenflug mezi hardcore Falcofanoušky ve Vídni, Part II

 

 

Mezi hardcore Falcofanoušky

 

 

 

Ono se řekne, hurá dovnitř! Jenže ono to nešlo! Dveře „koulové“ modifikace a zavřené. Jemně zatlačím – a nic. Že by měli ještě zavřeno? Na baru ale někdo sedí a povídá si s barmanem. Až si mě chlapík na baru všímá a naznačuje, ať se do dveří pořádně opřu. Nezůstal jsem jim nic dlužen a už letěly dovnitř. Jsem tady, konečně! ;-) První překážka překonána. A taky poslední, protože to, co se odehrávalo poté, byla již jen radost a krásný Falcopožitek. Vyjma později zakouřeného prostředí a zaplněné kapacity hospůdky, ale jen v období 20:30 – 22:30. S těmito věcmi se ovšem vždy počítá a dají se přežít.

 

 

Které známé a neznámé Falcotváře jsem na meetingu potkal

 

 

 

Jako první se zdravím s proslulou švýcarskou „bandou“, s kterou se znám už 3 roky. Letos se jim trochu pozměnila sestava, ale nevadí. Hned vzpomínám na akci v Brunn am Gebirge, na akci Falcových padesátých narozenin v U4 či loňský Stylez, kde jsme společně na Falca „pařili“. Je opravdu na co vzpomínat.

Jsou tu i Christian, Toni, Michael a ostatní známí z Rakouska a Německa. Fandové ovšem dorazili nejen z tradičních Falcozemí. Potkal jsem tu i zástupce z Anglie či Ruska. Sešli jsme se tu skoro všichni z nejtvrdšího jádra Falcových fanoušků. Bohužel třeba Bibiane a Wolf, pořadatelé loňské akce ve Stylez, tu nebyli. Prý se podílejí na organizování Convention Night, tak už toho běhání po Falcoakcích mají asi dost. Pozdravil jsem se také s pořadateli, kteří byli zároveň DJs. Všem nejbližším známým jsem předal pozvání na naše české stránky o Falcovi, tedy na www.Falcowonderful.estranky.cz. Trochu mi tu chyběl „Nike Man“, který byl loni ve Stylez, ale podle mých pozdějších zjištění byl na akci v U4 klubu, tak si asi ještě někde vychutnával „delirium alcoholicum“ ;-) Na dálku jsem se pozdravil s chlapíkem, který měl na sobě stejné Falcotričko jako já a oba jsme si toho všimli a trikem zatřepetali.

Nově jsem poznal fanouška, který se podílel na tvorbě některých Falcoprojektů, třeba Falco Symphonic. Byl to ten chlapík s Falcotrikem. Pozval mě na drink a povídali jsme si o Falcovi, představil jsem mu DVD Chronicles, on povídal o své práci na Falcoprojektech a byl jedním z těch, kteří meeting opustili až mezi posledními. Dále jsem díky němu poznal chlapíka, který se podílel na Excalibur City, jeho jméno jsem ale šťastně zapomněl.

 

 

O čem jsme diskutovali

 

 

 

S Christianem jsem si povídal o filmu o Falcovi, že dorazil i do českých kin, ale že návštěva asi 4000 diváků se těžko dá srovnávat s návštěvností třeba v Rakousku. Trochu se divil, že film běžel i u nás, ale bylo mu jasné, že s českými titulky. Toni mi povídal, jaké má Falcorarity a jak jde provoz jeho fitka. Michael se rozplýval nad vzácnými DVD, to že je něco pro něj, že desky ho nezajímají, že má Falca nejradši na videu. Se mu ani nedivím, koncerty a rozhovory jsou fantastické Falcomateriály, já ale rád i ty gramodesky ;-) Tak jsem si mu postěžoval, k čemu že je dobré, když potřetí vydají DVD Donauinsel LIVE. Později jsem se ho zeptal na písničku Girl from Ipanema a jako jeden z nejzkušenějších Falcofanoušků mi předal hodnotné informace. S Michaelem jsem si popovídal za celý meeting asi nejvíc, nakonec jsem se nechal i vyfotit, abych měl fotku také se svou maličkostí.

 

 

Vzácné Falcomateriály na meetingu

 

 

 

Stejně jako každý rok, tak i ten letošní dává možnost nejtvrdšímu jádru Falcových fanoušků měnit či nakupovat Falcomateriál. A to ne ledajaký. Jde zejména o velmi těžko dostupné Falcoraritky, samozřejmě zejména neoficiální. Tudíž jsem se ztratil za roh, a tak i letošní meeting přinesl nové kousky do mé Falcosbírky ;-) Kromě tradičních desek se tu objevila kniha Falco Privacy, plakáty z různých Falcoakcí a vzácná DVD, z kterých se nejednou dozvídáme, jaký byl Falco úžasný člověk a showman. Z peněženky mi bankovky vyskakovaly tempem nezadržitelným ;-)

Kolega z FW, Helden1957, se už nesmírně těší, až mu novinky představím. Stejně tak se mohou těšit duše s FW spřízněné ;-) Ale ty to ještě neví, protože je to překvapení :-D Pro pobavení uvedu výňatek z pozdější komunikace mezi Heldenem1957 a mnou: „Mám bomba novinky, až ti je ukážu, posereš se! Protože já už se posral! :-D“ A když se kolega dozvěděl, oč přesně jde, vydal ze sebe své pověstné protáhnuté „e“ a napsal: „Cožeeeeeeeeee?!“ Tolik tedy nejčerstvější, ač méně vkusný projev můj. Avšak vzhledem k nastalé situaci byl zcela na místě ;-) Ale jeden brilantní Falcokousek do sbírky neprozradím, neboť je to překvapení i pro kolegu Heldena1957, neb to k němu doputuje jako Falcoprezent k svátku, takže vy, kteří byste to nějakým nedopatřením věděli, pššš :-D

 

 

Čím jsem ukájel žízeň

 

 

 

Na úvod jsem si dal půllitr coly, protože noc bude dlouhá. Pak jsem dostal pozvání na bílý Spritzer a samozřejmě nemohl chybět tradiční Red Bull. Cola byla dobrá a cena 2,5 EURO se pomalu blížila v přepočítání na objem a na koruny již té naší. Spíš se ale ty naše ceny blíží těm rakouským ;-)

 

 

Jak meeting probíhal

 

 

 

Jako vždy promítali organizátoři na plátno zajímavá známá i méně známá Falcovidea. Z počátku hrála univerzální hudba, ale po oficiálním zahájení Falcomeetingu zněl z reproduktorů už jen Falco. Z počátku zněly méně známé verze Falcových písní a různé remixy, což mě velice potěšilo a opět jsem si uvědomil rozdíl mezi oficiální mega Falcoakcí, třeba v U4, a akcí uspořádanou v tichosti hardcore fanoušky.

Poté nejvíce frčely songy Helden von heute a Junge Römer v různých podobách. Pokud jsem nebyl zrovna na … no vy víte, kde ;-), tak mi později došlo, že snad vůbec nehráli Kommissara. Ale pak jsem si řekl, že to není možnýýý, že jsem ho musel nějak přeslechnout nebo jsem zrovna zarputile diskutoval s nějakým fanouškem. Prakticky žádné album nebylo ošizeno a po této stránce hodnotím velkou jedničkou.

Na začátku meetingu jsem byl v sektoru vzácných Falcomateriálů, pak jsem se přesunul ke stolku u parketu s dobrým výhledem na plátno, poblíž nepravidelných stanovišť Christiana a Michaela. Občas dav lidí mírně výhled na plátno zastínil, ale dalo se to napravit kleknutím na barovou židli.

Jak čas meetingu ubíhal, tak ubýval počet návštěvníků srazu a přibýval počet více než skromně napitých tanečníků, resp. tanečnic. Velice jsem se bavil a pořídil několik úchvatných snímků a neméně veselá videa. V rámci svých možností jsem se na počátku rovněž do tanečního dění zapojil. A jak a kdy nejveselejší část meetingu odstartovala?

Asi v 1:30 obsadila vedle mě již volný stůl několikačlenná skupinka teenagerů, většina holek a asi dva kluci. Těžko tipovat, kdy a jestli vůbec bylo některým z nich osmnáct. Popíjeli pivo, holky bílý Spritzer, který jim postupně stoupal do hlavy výše a výše. Ale nejen Spritzer, i hromada panáků do nich tekla. Přibližně do 2:30 jim vydrželo „slušné vychování“ a pak se začaly dít věci :-D

 

 

Sodoma Gomora, Velebnosti

 

 

 

Takhle označil loni ve Stylez kolega Helden1957 dva kluky, kteří si sedli poblíž promítacího plátna a měli se více rádi než kamarádi. Helden1957 se nerad dívá na takové dvojice. Ovšem tehdy se nestalo nic neobvyklého, co by ho snad mohlo ještě více pobouřit. Letos tomu bylo jinak a letos tu kolega Helden1957 nebyl. A v tomto ohledu dobře udělal :-D

Po třetí hodině ranní se začaly dít věci. Nejen skleničky bílého Spritzeru (barman je zásoboval také pravidelnými dávkami panáků) holkám časem natolik zamotaly hlavu, že stoupaly výše a výše, až byly hoch wie nie ;-), že sebou na parketu trhaly vskutku neskutečně. Ale nejen to. Za parketem se poblíž pohodlných křesílek nacházela klasická tyč. Holky si to spolu okolo tyče dost dlouho pěkně dávaly, prostě tancovaly hodně na těsno a vše vyvrcholilo poskakováním po křesílku a po tomto vystoupení se přesunuly na židli hned vedle mě. Pokud si dobře pamatuji, jedna se jmenovala Suzi. Suzi se natáhla k té druhé a začaly se něžně líbat. Něha se proměnila ve vášeň a zřejmě nejen klučina, který byl v jejich skupince, se nestačil divit a udiveně na mě zíral. Podivně pokukoval i mistr organizátor zpoza Falcopultu. Holky jsem měl jako na talíři, prostě z první ruky, ale odvahu udělat jim fotku do památníčku jsem neměl ;-)

 

 

Konec meetingu, nesnadná cesta na nádraží a pohodlná cesta domů

 

 

 

Chvíle vášně vystřídaly chvíle procitnutí. Ve 4 ráno už byl nejvyšší čas. Suzi seděla znaveně v křesle a cosi úzkostlivě povídala své kamarádce. Útulná hospůdka se pomalu vylidnila, diskokoule už nesvítila, vše se blížilo ke konci. Jen organizátoři si nesli zřejmě poslední pivo. Nastal čas loučení. Rozloučil jsem se s organizátory a s ostatními známými mezi Falcofanoušky, kteří vydrželi až do rána. Na závěr jsem dostal od pořadatelů jedno moc pěkné DVD, které jsem si přibalil již do dosti napěchovaného batohu.

Ve 4:15 jsem opustil asi nejlepší setkání s fanoušky na úrovni hospůdkových meetingů. Jen co jsem vykročil z lokálu, povšiml jsem si nevítaného úkazu. Venku pršelo jako na jaře. A to mě čekala původně příjemná procházka až na Südbahnhof. Asi po 15 minutách naštěstí pršet přestalo, ale mokrý chodník a vítr se mi moc nelíbily. Navíc jsem musel rychle hledat v mapě, protože na nádraží to bylo docela daleko a cestu jsem z paměti neznal. Čekal jsem, že meeting skončí dřív a vše si podle mapy naplánuju. Takhle jsem se orientoval přímo na místě, v temných uličkách krásné Vídně. Nevěděl jsem, jak jsem daleko, kdy se na nádraží dostanu. Musím ale říct, že to mělo něco do sebe. Jak mám odpovědnost jen sám za sebe, pak to takhle dopadá :-D Cílem se pochopitelně stal první vlak směrem co České republiky. Kousek od Stephansplatzu jsem potkal nějakého cizince, který se mě před pátou ranní anglicky ptal, kde by si mohl koupit něco k jídlu. Tak jsem mu řekl, že v tomhle čase opravdu nevím. Napojil jsem se na Kärntnergasse, pak přes Wiedner Hauptstrasse na Favoritenstrasse a dorazil po asi hodinové procházce před Südbahnhof.

Poseděl jsem chvíli na tramvajové zastávce na lavičce, protože v nádražní hale lavičky nejsou a dal jsem si snídani, nasedl do svého pohodlného EC a vydal se směr Česká republika. Průvodčí žádné výhrady k mé jízdence neměl, a tak jsem si mohl pohodlně ve svém kupé lehnout a hodnotit letošní Falcovýpravu, která už byla téměř minulostí. Zamyslel jsem se také nad všemi možnými i nemožnými fanoušky u nás či nad budoucností Falca v České republice.

Tak zase příští rok, auf Wiedersehen, WIEN und FALCO!

 

 

Celkové zhodnocení letošní výpravy do Vídně za Falcem

 

 

 

Cesta se povedla, ve Vídni svítilo sluníčko, nic nepříjemného se nestalo, ve městě jsem navštívil všechna místa, která jsem měl v plánu, pořídil zajímavé fotky.

Letošní FALCO FAN MEETING hodnotím jako jeden z nejlepších. Spousta zajímavých lidí, pestrý Falcomateriál, bezchybný program a nečekaný závěr.

Velká, opravdu VELKÁ jednička ;-)

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář