Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Mise Gars

Mise Gars

 

 V letošním červenci jsme si naplánovali výlet do rakouského města Gars am Kamp, tedy zdánlivě stejný výlet jako v srpnu 2011. Avšak výprava se lišila v mnohém; jak v programu, tak v obsazení. Kromě Falcovy vily byla na programu hlavně jeho socha, kterou v Garsu slavnostně odhalili až v říjnu 2011. Loni jsem vyrazil s Djembou, letos akci pořádal Helden, výletu se zúčastnila také Heldin. Další čeští Falcofanoušci se z větších či menších důvodů nezúčastnili. A přišli o dost. Není ale všem dnům konec ;-)

 

Vyrážíme jižní cestou

 

Pátek 20. července byl startovacím dnem naší rakouské mise. Nemohl jsem zapomenout na Falcotričko, tentokrát jsem si vzal černé s bílým nápisem k Falcovým padesátinám, tedy „FALCO 50“. Helden obléknul „Falco 2008, 10 years ago“ k akci ve vídeňském Stylez klubu. Na trika jsme připnuli odznak s Falcem, který je součástí naší Falcovýbavy od naší loňské party „FALCO 20 aneb Falco LIVE(S) again“. Ráno jsme si zpestřili prohlídkou krásného města Třeboně, kde jsme pořídili první společnou Falcofotku ;-) Mně se nejvíc líbil zdejší antikvariát a krásné zahrady. Heldena příjemně překvapila místní Plzeňská restaurace ;-) a potěšil nákup dobrot v pekařství.

 

Dali jsme si svačinku a vyrazili směr Halámky / Neu Nagelberg. Následující zastávkou už byl cíl, tedy Gars am Kamp. Po cestě jsme míjeli Schrems, Vitis či Schwarzenau. Na závěr jsme se vyhnuli Hornu, projeli Rosenburgem a konečně přistáli v Garsu. Sice lehce pršelo, přesto nás do očí praštilo to, jak je Gars krásně udržovaný a čistý. A ještě jeden rozdíl oproti většině našich měst. Řidiči tu nadmíru ochotně pouštějí lidi na přechodu, což potěšilo zejména Heldena ;-)

 

Československo zdraví Gars

 

Na náměstí v Garsu jsme měli sraz se Smekem. Stejně jako my dorazil dříve, než bylo v plánu, a tak mohly začít domluvené prezentace či výměny Falcomateriálů. Tentokrát to bylo spíš na mě, tak jsme se Smekem zasedli do auta, zatímco Heldenovci šli omrknout okolí. Jakmile jsme skončili, přestalo jako na zavolanou pršet. Vypravili jsme se samozřejmě k Falcově soše.

 

U Falcovy sochy

 

Falcova socha se nachází v parku, nedaleko náměstí. Dorazili jsme k ní asi v 13:40 a jakmile jsme sochu spatřili na vlastní oči, rozproudila se diskuze, jak moc se nám socha líbí nebo nelíbí. Shodli jsme se na tom, že s rukama v kapsách vypadá Falco jako nějaký místní sedlák ;-) Ruce mohli vyřešit sochaři lépe, celkově je Falcův postoj dost vzdálený jeho oboru činnosti. Nicméně je nesmírně pozitivní, že konečně Falco svou sochu má. Není to žádný trpaslík, také podstavec je dost mohutný. Na podstavci je zepředu vymezen Falcův život a jeho tradiční podpis, na zadní straně jsou vytesány jeho největší hity. Nakonec tohle významné dílo získalo kladné body. Inu, posuďte sami, několik snímků jsem umístil do FOTOALBA. Okolí sochy je pečlivě udržované, moc se nám park líbil. Keře i stromy se těší šťastnému životu, Gars se má opravdu čím chlubit.

 

Stejně jako na každém významném Falcomístě jsme se také u Falcovy sochy vyfotili. Pak přišly na řadu detaily sochy. Jsme rádi, že Falcovu sochu dosud nikdo neukradl, nakonec je to docela těžký kousek :-D A jsme v Rakousku, ne u nás.. V téhle souvislosti jsem si vzpomněl na případ z ledna 2012, kdy u jednoho českého vesnického hřbitova zmizel dokonce velkoobjemový kontejner na odpad. Inu, jiný kraj, jiný mrav. K téhle myšlence se znovu vrátím při cestě k zřícenině, ale nebudu předbíhat :-)

 

Cesta k Burgruine, překvapení uvnitř

 

Dalším cílem našeho výletu byl turistický výšlap k hradním troskám. Výšlap to byl vskutku dlouhý. Jak známo, hrady bývají až na výjimky na kopcích. Cestu k „Burgruine“, jak místní tenhle komplex nazývají, jsme si zpestřili dlouhou cestou z mnoha schodů. Pak už jsem je ani nestihl počítat ;-)

 

Nejdříve jsme ale prošli Garsem a přilehlým Thunau, kde nás na mostě oslovily krásné květiny v pěkných květináčích. Znovu mě napadlo, jak by asi výzdoba mostu vypadala v krajině naší; pokud by tam tedy něco z té výzdoby zbylo :-D Než jsme vyrazili do schodů jak ve filmu Mortal Kombat při výstupu do Shang Tsungova sídla :-), zmerčil jsem hospůdku s krásným názvem „Gasthaus Falk“. Jen to „e“ jim tam chybělo ;-)

 

Schody byly konečně za námi. Uvítal nás místní hřbitov. Smeke nám zde ukázal hrob Falcova legendárního maséra Williho Dungla. Ani tohle místo neuniklo pozornosti našich fotoaparátů. Také zde jsem se nechal vyfotit, jak jsem ale později zjistil, fotka ve foťáku prostě nebyla. Někde se asi stala chyba :-( Nevadí, aspoň vím, na co příště nezapomenout :-) Ze hřbitova jsme konečně vyrazili k Burgruine.

 

Nádherný přírodní amfiteátr uvnitř trosek nás mile překvapil a potěšil. Krásné sedačky pro spoustu lidí, vše pečlivě popsané a na pódiu právě probíhala drobná zkouška. Nejvíce mě uchvátila překrásná černočervená opona. Poblíž amfiteátru jsme zahlédli plakát a hned jsme věděli, že jako představení je na programu známý kousek Rigoletto od Verdiho. Trefili jsme se krásně do termínu, hráli od 13. července až do 5. srpna. Ale nejen amfiteátr se na kopci nachází. Jsou zde četné občerstvovací stánky a hodně místa k posezení – třeba u piva. Na okraji vybudovali místo pro krásnou vyhlídku na Gars a jeho okolí. Nádherný výhled nás opět svedl k pořízení snímků. V půl třetí je obloha krásná, bez mráčků. Při odchodu mě pobavila dopravní? značka psí hlavy na bílém pozadí v červeném kruhu. Nastal čas, abychom se přesunuli k poslednímu bodu společné cesty se Smekem, tedy k Falcově vile.

 

Falcova vila trochu jinak

 

            Na náměstí jsme nastartovali vozy a popojeli směrem k Falcově vile. Helden si pořídil vlastní snímky Falcovy vily od silnice a vydali jsme se zákeřnou vegetací poznat Falcovu vilu z trochu jiného úhlu pohledu :-) Cestu razil Smeke, který měl s touhle variantou již své zkušenosti.

 

V naprostém utajení ;-) jsme se ve čtvrt na čtyři dostali až k Falcově vile. Zahrada za vilou je značně neudržovaná. Skromná cestička ve vysoké trávě naznačuje, že by bylo potřeba, aby někdo přiložil ruku k dílu. Ulomená větev stromu je třešničkou na tomhle smutném zahradním dortu.. Úspěšně jsme nafotili spoustu zajímavých snímků z míst, odkud se fotky běžně nedělají. Samozřejmě jsme zvěčnili také sami sebe :-) Přes okna bylo naštěstí vidět, a tak jsme mohli pozorovat skvosty, které vila ukrývá. Na stěnách jsou vystaveny Falcovy trofeje nejen z dob jeho největší slávy. Naštěstí se přes okno povedla i nějaká ta fotka ;-)

 

Stejnou cestou jsme se vrátili zpět k autům, kde jsme se rozloučili se Smekem, který plánoval, že se staví ještě ve Vídni. Naše kroky se ubíraly zpět na náměstí.

 

Na pokecu v infocentru

 

V informačním centru jsme koupili několik pohledů a mně se moc líbily porcelánové výrobky s motivem Garsu. Měly je vystaveny v pěkné zasklené vitrínce. Nakonec jsem si mezi těmi všemi cukřenkami a hrnečky vybral panáka s obrázkem a nápisem Garsch. Už teď se u mě doma vyjímá na jedné z výstavních poliček :-) Jak jsem tušil, nebyla to žádná chyba, nýbrž se jedná o starší název města Gars. Tak jsme zase o něco chytřejší ;-)

 

V infocentru si nadále povídám s milou a ochotnou paní. Řeč přišla také na dvě pandy červené, které mají na mnoha pohledech z jejich Čínského centra. Bohužel jsem se dozvěděl, že loni krátce po sobě oba panďáci umřeli :-(

 

Samozřejmě jsme se bavili také o veselejších věcech, třeba o slavnostech či farmářských trzích v Garsu, kam jsem dostal pozvání. Paní si lehce postěžovala, že jsou ulice v Garsu docela „schmutzig“. Tak jsem se podivil a řekl jí, že je to tam moc „schön“ a „sauber“, načež se podivila zase ona. Nedá se nic dělat, rakouská měřítka čistoty jsou asi v úplně jiných dimenzích. Jen bych chtěl vidět, co by řekla na naše špinavá města třeba ve Slezsku.

 

Tolik jsem se v infocentru zapovídal, až jsem měl dojem, že vím o Garsu téměř všechno.. Naše další cesta směřovala do místního supermarketu, kde jsou zapadlé také další obchůdky, kde seženeme více pohledů, jak nám poradila paní v infocentru. Nakoupili jsme ještě něco sladkého na zub a Helden neodolal místním pivům.

 

Poslední zastávka v Rakousku

 

Opouštíme Gars. Naším posledním rakouským cílem je nádherné městečko Retz, na jehož náměstí je půvabná kašna, kde se nám fotky opravdu povedly. Před šestou večerní se sice objevují první mraky, ale stále ještě moc hezky svítí sluníčko, a tak je pohoda, jak má být. Dalším rozdílem oproti naší vlasti jsou veřejné toalety. Za prvé je třeba říct, že v tak malém městě, jako je Retz, JSOU, jsou v centru na náměstí a jsou ZDARMA. Jsou ČISTÉ a plně funkční s veškerým KOMFORTEM. V Retzu jsem byl asi před devíti lety a je to stále krásné městečko, věž na náměstí právě prochází rekonstrukcí.

 

Přistáváme v penzionu

 

            Už se blíží podvečer, a tak přijíždíme do místa našeho přenocování. Helden vybral pěkný penzion poblíž Znojma. Nejprve jsme se potýkali s problémy se sprchou, z které se vodě příliš nechtělo. Natož teplé. První dojem napravila večeře, která byla vynikající. Skvělé bylo taktéž víno, ke kterému usedáme v půl osmé. Jaké by také mělo být, když jsme na Moravě a paní majitelka je zároveň úspěšnou sommeliérkou ;-) Čili nakonec jsme byli velice spokojeni. Jak už po mnoho let říkám, neřiďme se prvním dojmem, není rozhodující! Zastřešená venkovní zahrádka dokreslovala nádherné pocity z příjemně stráveného večera, lehký deštík příjemně osvěžoval vzduch.

 

Pohostinský servis dostal další plus, když nám paní majitelka nabídla teplou deku, když už začala být okolo jedenácté venku zima. Neváhal jsem. Cestu zpět do pokojů jsme taktéž našli. Ve svém pokoji jsem zapojil „Falca na cesty“ a před spaním si vychutnával nejlepšího zpěváka na světě. A teď hurá do pelechu!

 

Majitelka penzionu se zajímá o Falca

 

            Na sobotu 21. července si Helden připravil Falcotriko „Falco 20“ z naší loňské červencové party k výročí Falcova koncertu v Praze. Heldin si ještě trochu přispala, tak jsme s Heldenem vyrazili na snídani. Helden neodolal domácí klobásce. Majitelka penzionu se zvědavě vyptávala na naše odznaky. Seznámil jsem ji s Falcem a věnoval jí vizitku webu Falcowonderful. Na závěr našeho pobytu jsme si dali stočit ještě trochu vína a rozloučili se. V přilehlém obchůdku jsme se ještě vybavili lahvovými skvosty ze zdejších sklepů.

 

Tour po moravských městech

 

            První významnou zastávkou naší cesty domů bylo Znojmo. Zde jsme uvažovali o srazu s Kamilou, bohužel jí to ale nevyšlo. Vydali jsme se obdivovat krásné historické město. Pro mě je Znojmo po Olomouci druhým hlavním městem Moravy :-)

 

Helden opět zakoupil zdejší pivo a dívali jsme se do dáli z místních hradeb. Zakoupil jsem si okurkovou kuchařku ;-) Kdo si ode mě nechá uvařit nějakou dobrotu?

 

Na oběd jsme se stavili v Moravských Budějovicích. Vyšlo to úplně stejně jako loni s Djembou. I pizzerie stála na svém místě. Na svém místě však nestály půvabné servírky, které loni Djemba tolik obdivoval ;-) Nakonec to ale nebylo tak zlé, protože alespoň jedna z nich tam obsluhovala :-) Ale toho chlapíka bych určitě vyměnil :-D

 

V Telči nám neunikly krásné domy na náměstí, daňci v příkopu a Heldin se vydala na padesátimetrový výstup na věž. Zdolala 152 schodů a nafotila okolí. S Heldenem jsme zatím pomalu začali hodnotit celou výpravu.

 

Zhodnocení „Mise Gars“

 

            Tentokrát je to velice snadné. Výlet se nadmíru vydařil po všech stránkách :-) Heldenův vůz nás spolehlivě vozil všude, kde bylo třeba. V Garsu jsme prošli či poznali všechna důležitá místa (Falcova socha, Falcova vila, Burgruine). Po delší době jsem se osobně potkal zase se Smekem, Helden vůbec poprvé.

 

Během dvoudenní „Mise Gars“ jsme poznali nejen všechno ohledně Falca v Garsu, ale také různá rakouská i česká města, na které si odvážíme také kopu příjemných vzpomínek. Za rok či za dva se rád do Garsu opět v létě podívám. Předpokládám, že v autě se také nějaké to místo najde :-) Do té doby, třeba i s Vámi, na Falcanou ;-)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář